V České republice se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality přibližně 48% společností. Zjistil to aktuální celosvětový průzkum hospodářské kriminality, který každé dva roky provádí poradenská společnost PwC. V roce 2011 bylo mezi českými společnostmi „pouze“ 29 % obětí ekonomické kriminality. Stejně jako jinde ve světě i na české firmy útočí pachatelé stále častěji prostřednictvím internetu. V průběhu posledních dvou let se v Česku stalo obětí kybernetické kriminality dvakrát více firem.
Nejčastějším typem hospodářské kriminality v České republice zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci. Hovoří se zhruba o 80 %. V tomto jsou Češi dokonce značně nad celosvětovým průměrem, který činí „jen“ 69 %. Každá druhá firma, která se stala během uplynulých dvou let obětí podvodu, utrpěla škodu ve výši minimálně dvou milionů korun. U 15 % dotčených firem škoda přesáhla dokonce 100 milionů korun. K tomu je navíc nutné ještě přičíst nefinanční újmu v podobě poškození dobrého jména firmy či negativní dopad na morálku a vztahy zaměstnanců.
Velmi sílícím trendem se v poslední době stává počítačová kriminalita, která v České republice zaujímá druhé místo (31 %), ještě před dvěma lety však byla na čtvrté příčce (13 %). Její význam roste v celosvětovém (z 18 % na 22 %) i středoevropském (z 23 % na 24 %) měřítku, ale ne tak dramaticky jako u nás. Důvodem pro masivní nárůst počítačové kriminality je stále intenzivnější využívání prostředků moderních technologií. V podstatě každá firma používá webové aplikace, má vzdálený přístup do svých informačních systémů a stále více společností používá tzv. „cloud“. Ne všude jde ale rychlost technologického pokroku úměrně s odpovídajícím zabezpečením. Více než polovina českých společností uvádí, že za poslední dva roky začala počítačovou kriminalitu více vnímat, a také se jí obávat.
Počítačová kriminalita je nebezpečná i tím, že poškozené firmy nemusí probíhající útoky vůbec odhalit. Díky tomu je pravděpodobné, že její skutečný výskyt bude mnohem vyšší, než jaký se uvádí. Na začátku tohoto tisíciletí odborníci firmám radili, ať se připravují na útok hackerů, ale nyní jim doporučují, ať raději předpokládají, že už k němu fakticky došlo.
Dalším nejčastějším typem hospodářské kriminality jsou podvody v nákupním procesu (29 %), které se stávají předním zájmem nejen českých pachatelů. Jde o novou kategorii v průzkumu a Česká republika se zde umístila na úrovni celosvětového průměru (29 %). V regionu střední a východní Evropy představují podvody při firemních nákupech ještě mnohem větší problém (36 %). Existuje mnoho způsobů, jimiž může být tento typ podvodu páchán a je často velmi složité ho odhalit a následně vyšetřit. Nejrizikovější fází nákupního procesu se ukazuje výběr dodavatele, proto je tak důležité znát své obchodní partnery.
Oproti situaci před dvěma lety se podíl nejčastějších pachatelů v Česku přesunul ze zaměstnanců, kteří nyní tvoří 49 % (předloni 67 %), na stranu osob, které nemají s firmou nic společného (51 %). Typickým podvodníkem z řad zaměstnanců je muž ve věku mezi 31 a 40 lety, který pracuje ve společnosti tři až pět let.
V případě externích pachatelů je podíl obchodních zástupců či nejrůznějších zprostředkovatelů (22 %) vyšší než u zákazníků (17 %) nebo dodavatelů (9 %). České společnosti ale vůči podvodníkům během posledních dvou let značně přitvrdily. Více než 90 % z nich ukončí s přistiženým zaměstnancem pracovní poměr. Ještě v roce 2009 to bylo jen 67 % společností. V případě externího pachatele s ním sedm z deseti poškozených přeruší nebo ukončí obchodní vztahy. Je povzbuzující, že celkem často, ve více než 80 % případů, dojde i k podání trestního oznámení. Celosvětový průměr je však pouze okolo 60 %.